Jediná osoba, která s Janou vycházela v Gatesheadu docela dobře byla Bětuška. Ta jí ve volných chvílích vyprávěla příběhy a pohádky, což v Janě vytvořilo velkou představivost, pověrčivost a víru ve své sny a intuici.
Jana po několika letech prožitých v Gatesheadu odjíždí pryč, do Lowoodu, kde se její povaha a vůbec, charakteristika, vyvíjí asi nejvíc z celého jejího života.
Shrnutí.
Jana z Gatesheadu odchází s touhou po lásce, přátelství, touhou po pochopení a domově. Touží po svobodě a osamostatnění. Jana si s sebou z Gatesheadu odváží smysl pro spravedlnost, upřímnost, nebojácnost, troufalost a už ví, že když se postaví za svůj názor, tak je schopna ho obhájit.
V Lowoodu má na Janu největší vliv Helenka, která je velmi zásadová a křesťansky založená. Oproti Helence je Jana absolutně odlišné povahy. Jana nedokáže pochopit Helenčino chování, například když je Helenka potupována před celou třídou a mlčky snáší svůj potupný „trest“. Nakonec ale Jana od Helenky něco pochytí. A to víru a klid.
Helenka například stále myslí na budoucnost v nebi, zato Jana zůstává v přítomnosti, sama sebou. Není schopna tak slepě věřit. Chce získat lásku a štěstí v TOMTO světě a ne čekat, až umře, že pak vše bude lepší. Avšak samozřejmně zároveň v Bohu nachází podporu při dosahování svých cílů.
Myslím, že autorka použila roli Helenky, aby podtrhla a zvýraznila Janinu neklidnou a tvrdohlavou povahu.
Jana v Lowoodu dospívá a dokonce se stává jednou ze sester. Poté odchází, aby šla dál za svým životním cílem. Najít oprvdovy domov, kam by patřila a kde by našla někoho, koho by mohla považovat za svoji rodinu. Sice tam byla mnohem šťastnější než kdekoli jinde do té doby, ale stále Lowood nemohla považovat za svůj opravdový domov.
_73_ “Nebyla bych Lowood i se všemi nedostatky a strádáním vyměnila za Gateshead s každodenním blahobytem“ – Jde jí o lásku a přátele, ne o bohatství.
Jana se v Lowoodu naučí, že její hodnota leží jinde než v kráse, jelikož věděla že je nedokonalá→ proto se velmi věnuje studiu a snaží se být nejlepší žačka. V Lowoodu si totiž uvědomila, že vnitřní krása je o mnohem důležitější a sympatičtější, než ta vnější.
Thornfielad
Jana je ze začátku v Thornfieldu nespokojená. Nudí se tam, protože jejím snem je poznávat nové lidi, a v Thornfieldu se s takovou příležitostí rozhodně nepotkává.
_109_ “Nemohla jsem za to, měla jem v povaze neklid, pociťovala jsem jej někdy až bolestně“
V thornfieldu znovu vidíme Janinu upřímnost, když Rochesterovi naorvinu řekne, že vůbec neni hezký. Přesto ho však začíná milovat. To ukazuje Janin pohled na lidské hodnoty- že upřednostňuje ty vnitří před vnějšími. Jana se však této lásce snaží bránit, nevěří si a žije v domění, že by jí Rochester nikdy mít rád nemohl. Časem se všk ukáže, že opak je pravdou.
Když je Jana požádána, aby přijela zpět do Gatesheadu, že na tom paní Réédová neni nejlépe, Jana neváhá a je rozhodnuta přijet. To svědčí o Janině morální vyspělosti. Ikdyž na Gateshead nemá zrovna ty nejlepší vzpomínky a němela to tam ráda, je ochotna přijet za nemocnou Réédovou, která jí celé mládí kárala.
Při setkání s paní Réédovou se Jana velmi ovládá a dokáže se k nemocné stařence chovat velmi vlídně. Ikdyž se k ní tetička ze začátku chová odmítavě, Jana jí ospravedlňuje a neobviňuje ji. Odpouští ji a je dokonce ochotna částečně zapomenout. Nadruhou stranu však Jana che, aby jí tetička měla ráda, ikdyž k ní tetička nechová jiné pocity, než v dětství, což poukazuje na Janinu ctižádostivost._232_ DOLE
Po smrti Réédové se Jana vrací zpět za Rochesterem.
Jana po celou domu, kdy byla v Thornfieldu, ale i předtím, měla pocit méněcennosti, nejistoty a nevěřila si. Když jí však Rochester nečekaně požádal o ruku, Jana náhle nabyla jistoty.
Když Rochester chtěl Janu obklopit šperky a šaty, Jana to odmítla. Chtšla zůstat sama sebou, jelikož jí nezáleží na bohatství. Dokonce bych řekl, že jí Rochesterova nabídka urazila. Má svoji hrdost a chce být nezávislá. Ona nechce Rochesterovi být nic dlužna.
Když Janu čeká svatba a konečná naděje, že se její život změní, že se konečně usadí, vyjde najevo, že se Rochester oženit nemůže. Většina žen by na Janině místě pukla vztekem, Jana však Rochesterovi nic nevyčítala, jen v něj ztratila stoprocentní důvěru. Rochester Janě nabídl, že spolu utečou někam daleko, kde jim nikdo nebude v jejich vztahu bránit, ale Jana nesouhlasila. Její morální zásady jí nedovolily s Rochesterem zůstat jako milenka a tak se lásce snaží bránit.
_318_
Zde je opět patrné, že Jana Rochestera miluje, jen jí to morálka nedovolí. V Janě se najednou odehrává boj mezi morálkou, jejími zásadami a city a nakonec nevidí jiné vychodisko, než útěk z Thornfieldu.
Na jejím úniku Jana často připomíná mučedníka- dokonce by se dalo říct, že si na něj tak trochu hraje- přehání své zásady a její chování někdy připomíná až masochismus. Jana bloudí a ikdyž má hlad, její hrdost jí nedovolí, aby si vyžebrala aspoň kousek chleba, cítila by se totiž potom pokořena a to jí její tvrdohlavost nedovolí.
Jana nakonec nachází to, co celý svůj život hledala. Nachází rodinu a místo, kde jí okolí má rádo. Janino nadšení z toho, že má konečně kolem sebe své blýzke se myslím také odrazilo v tom, že když zdělila jmnění, rozdělila ho rovným dílem mezi své našlé příbuzné.
Jana se setkává s dalším mužem v jejím životě, Janem Křtitelem. Ten s Janou dokáže velmi manipulovat. Jana je ovladatelná a nechává se Janem zblbnout. Ona si to dokonce uvědomuje, ale nedokáže s tím nic dělat. _408_
Jan Křtitel žádá Janu, aby s ním odjela, ale její zásady jí to nedovolují. Nesouhlasí totiž s Křtitelovou představou o lásce. Proto odchází z domu na Blatech a jde za hlasem svého srdce, k Rochesterovi. Vrací se k němu jako nezávislá, samostatná a má své peníze.
Jana Rochestera nachází jako zmrzačeného chudáka, který přišel o všechno. To však Janě vůbec nevadí, protože má své zásady, že vnitří krása je důležitější než vnější.
Jana se v průběhu jejího života moc nemění. Spíše bych řekl, že akorát na sebe, jaksi nabaluje detajly a zkušenosti, které její povahu proměňuje, ale uvnitř je to pořád ta tvrdohlavá Jana, která si nebere servítky s okolím a nemá problém s tím, říci vše narovinu, tak , jak si to myslí. Jana je často ovlivňována muži. Jan Křtitel dokázal sklidnit její energickou povahu, ikdyž jen na chvíli. Nejvíce však Janu změnil Rochester, ve kterém poznala vše, co celý život hledala. Lásku, pochopení a nakonec i rodinu.
